Cena elektřiny a plynu na burzách roste. Bude se zdražovat?

Energetické společnosti nakupují elektřinu a zemní plyn na energetických burzách. Cena, kterou nabídnou odběratelům, záleží mimo jiné právě na výhodnosti tohoto nákupu. Ve druhém čtvrtletí letošního roku plyn i elektřina zdražily oproti cenovým minimům v prvním kvartálu asi o 30 procent. „Tak rychlý růst byl stejně překvapivý jako předchozí prudký pokles. Svoji roli hraje sentiment investorů typu: hůře už zřejmě nebude, dna bylo dosaženo,“ říká Jiří Gavor, jednatel analytické společnosti ENA a ředitel ANDE – Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Elektřina zdražuje, důvodem je uhlí

Zatímco se na začátku roku cena elektřiny propadala k téměř 20 eurům za megawatthodinu, v letních měsících se megawatthodina prodávala už za 28 euro. „Důvodem pro růst ceny elektřiny ve středoevropském regionu je především zdražení paliv, především černého uhlí na světových trzích,“ dodává Pavel Řežábek, hlavní ekonom společnosti ČEZ. Černé uhlí zdražuje kvůli zvyšující se poptávce z hlavních spotřebních center – Číny a Indie.

Nákupní ceny dodavatelů jsou nicméně vyšší než na burze. „Dodavatel musí k ceně komodit připočíst své obchodní náklady, jejichž výše více méně kopíruje inflaci. Na cenu má vliv i vývoj kurzu eura vůči koruně, neboť s elektřinou a plynem se obchoduje v eurech. Kurz se ale díky intervencím ČNB dlouhodobě pohybuje kolem 27 euro za korunu,“ uvádí Jiří Vastl, specialista cenotvorby ve společnosti E.ON Energie, a.s.

Podle odborníků ale na vývoj ceny elektřiny působí i opačné vlivy, které její cenu tlačí dolů. „Proti dalšímu růstu velkoobchodních cen elektřiny působí vytrvalý rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů. V Německu byla dokonce v některých momentech spotřeba kryta téměř zcela dotovanými obnovitelnými zdroji, což srazilo spotové ceny na burze hluboko do záporných hodnot,“ vysvětluje Pavel Řežábek.

Roste i cena zemního plynu

Podobný vývoj zaznamenal na energetických burzách také zemní plyn. Minimální ceny dosáhl v dubnu, kdy se megawatthodina prodávala za 13 euro. „Následně začala ale cena zemního plynu znovu růst a nyní kolísá kolem úrovně 17 euro za megawatthodinu,“ konstatuje Jiří Vastl. Stejně jako v případě elektřiny jsou i cenové náklady dodavatelů vyšší, protože pro pokrytí tzv. odběrového diagramu musí pořídit i jiné produkty a hradit přepravní i skladovací kapacitu.

Podle Pavla Řežábka cena plynu na burzách roste z důvodu plnění zásobníků a s ohledem na výpadky v těžbě. „Plnění zásobníků je pro cenu plynu jedním z důležitých faktorů. I když po zimě zůstaly zásoby plynu na vysoké úrovni, čerpání dává při dnešních cenách ekonomický smysl, protože forvardové ceny jsou výše než spot. Další a důležitější oblastí jsou mimořádné výpadky i plánované odstávky v evropské i globální těžbě plynu. V Evropě se jedná zejména o sérii výpadků v Norsku a Holandsku. Globální trh s LNG navíc ovlivňují výpadky v Austrálii, Angole i odstávka terminálu v USA. Kvůli těmto faktorům cena evropského plynu roste, i když cena ropy spíše klesá,“ dodává.

Zdraží se elektřina a plyn domácnostem?

Někteří dodavatelé nabádají domácnosti, aby využily zatím nízké ceny elektřiny a zemního plynu a fixovaly si je. Jenže podobné produkty jsou spojené se smlouvou na dobu určitou – například na dva roky – a po tuto dobu nemůže odběratel od svého dodavatele odejít. Je třeba dodat, že cena elektřiny a zemního plynu není tvořená je obchodní složkou, kterou dodavatelé nakupují právě na burzách. Připočítat je třeba i regulované ceny za distribuci. „Cena dodávky elektřiny a plynu na rok 2017 je stále ještě pod úrovní cen na rok 2016, nárůst cen dodávky nepředpokládáme, naopak nabízíme produkty s výraznými slevami,“ říká Jiří Vastl. Výši regulovaných cen stanovuje Energetický regulační úřad vždy koncem listopadu, takže v této době zatím není možné uvádět žádná konkrétní čísla.

„Nečekám dlouhodobý pokračující růst cen energií. I přes rychlou korekci burzovních cen ve druhém čtvrtletí tohoto roku jsou průměrné nákupní ceny obchodníků stále pod průměrem loňského roku. Koneční zákazníci se proto nemusí obávat zdražování. Pravděpodobnější je spíše další snižování cen komodity. Již počátkem topné sezóny se zřejmě začnou objevovat akční nabídky s úsporou kolem 5 procent, další vlna nastane počátkem roku 2017,“ uzavírá Jiří Gavor.